Nový model značky Brooks Cascadia 19 je velkou změnou oproti předchozím modelům. Tahle vlajková loď Brooksu sahá až do roku 2004, kdy přišli s první generací ve spolupráci s legendou ultratrailového běhu Scottem Jurkem. Bota od začátku cílila na stabilitu a pohodlí na dlouhých vzdálenostech a v náročném terénu. Nový model vyzkoušel náš ambasador Šimon Kučírka a v následující recenzi sepsal, jak boty otestoval místo tréninku rovnou v závodě! Pojďte si ji přečíst.
Příjemný 6mm drop a dostatečné tlumení
Nová verze Cascadia 19 je pro mě velkým překvapením. Hlavní změnou je navýšení tlumení pod patou o 2 mm (na 35 mm), ale hlavně pod špičkou o 4 mm (na 29 mm), čímž se změnil drop na příjemných 6 mm. Ten mi osobně vyhovuje nejvíce.
I když od číslované verze 16 přišla změna v podobě použití dusíkové pěny DNA LOFT v2, která je měkčí a lehčí – což byla velká revoluce v tomto modelu – z mého osobního pohledu byl tento model na mě vždy příliš tvrdý. U nového modelu s navýšeným tlumením v kombinaci s novou generací pěny DNA LOFT v3, obohacené dusíkem, můžu konečně říct, že je bota dostatečně tlumená a opravdu příjemná na došlap v jakémkoliv terénu.
Stabilita a ani gram navíc!
Ačkoliv přibylo tlumení, nijak to neovlivnilo stabilitu boty. Vyhledávám stabilní boty – a tahle to splňuje dokonale. Další změny oproti předchozím modelům představují nový, odolnější a prodyšnější svršek, malinko širší střih, nový design a nižší váhu. Díky nové pěně váží bota ve velikosti 42 pouhých 300 g. A na to, jaký je to „tank“, je ta váha znát – na dlouhých vzdálenostech s přibývajícími kilometry oceníte každý gram dolů.
Testovačka rovnou v závodě a zvládly opravdu vše
Botu jsem měl možnost vyzkoušet hned druhý den, co se mi dostala pod ruku, a to rovnou na závodech. Bez předchozího rozběhání jsem šel rovnou na start 12hodinového závodu ve štafetě dvojic. Věděl jsem, že když to nebude ono, můžu po kole přezout. Nakonec jsem ale v botech zůstal celý závod a oblíbil si je. Trasa měla všechno – prudká stoupání, rychlé seběhy v kamenech, křivé travnaté louky a s přibývajícími koly i bahno a rozbité cesty, jako kdyby se tam prohnalo stádo koní. Bota držela a obstála na výbornou. Proto je pro mě další jistotou do portfolia tlumených a stabilních bot.
Zlatá střední cesta pro klasický trénink i do technicky náročného terénu
Boty Brooks Cascadia 19 bych doporučil jak na každodenní tréninky, tak i na dlouhé horské vzdálenosti v technickém terénu. Nemám jí co vytknout – tak jak je udělaná, je naprosto ideální. Pokud byste samozřejmě chtěli větší lehkost a rychlost, můžete sáhnout po modelu Catamount. A pokud žádáte ještě víc komfortu a maximální tlumení, je tu model Caldera. Cascadia má své místo přesně mezi těmito modely značky Brooks.
Další články ze světa sportovního vybavení
Recenze: Novinka Asics Novablast 4 je dokonale propracovaná, lehká a tlumená silnička pro krátké i delší trasy
Novablast 4 od japonské značky Asics je tlumená a zároveň lehká a stabilní silniční bota. Testerka Soňa je vyhrála v naší soutěži a brala je na kratší i delší běhy na různorodých površích. Jak se jí v nich běhalo a jak si vedly v porovnání s dalšími silničkami, které má doma v botníku? Splnily boty […]
Salomon Index.03 jsou pohodlné boty pro běh i volný čas, které po obnošení snadno zrecyklujete
Salomon Index.03 je už třetí generací silniční boty, která se výborně hodí na nenáročné běhání po městě i dlouhé procházky jednoduchým terénem. Salomon tímto modelem reaguje na požadavky zákazníků, pro které je důležitá ekologická udržitelnost produktů, které používají. U tohoto modelu lze například snadno oddělit spodní část boty od svršku, kdy po obnošení Salomon pěnu […]
Recenze: Asics Gel-Nimbus 26 jsou běžecké boty pro milovníky měkkého došlapu
Asics Gel-Nimbus 26 je léty prověřený model, který vám dodá žádaný komfort. Nová generace se chlubí vysokým tlumením, množstvím materiálu okolo nohy, velmi příjemným a zároveň dobře upevněným jazykem a příjemným polstrováním okolo achilovky. Přečtěte si recenzi naší ambasadorky Vandy a dozvíte se, jak se v nich nabíhají kilometry. „Ty boty jsou vlastně neskutečně zajímavé“ […]